Jsou čtyři hodiny ráno a přijíždíme do Haridwaru, třetího nejvýznamnějšího města v Indii pro Hinduisty.Je to místo kde horská řeka Ganga se přeměnuje z dravé horské reky do síroké vodní dálnice táhnoucí se do Bengálského zálivu.Haridwar navštěvují denně Hinduisté z celé Indie, aby se omyly ve svaté vodě a v době Kumbhnely dosáhli splnění všech úkolů karmy a tim tak nejvyšší úrovně reinkarnace.
Vycházíme z vlaku,je ticho dusno a smrad.Prochazime mestem je ticho dusno a jeste větší smrad.prichazime ke Ganze,kupujeme si k snídani banány a sušenky a míříme smer klaster ktery se upína nad městem.je stale tma a smrad.Chodnik se zužuje,po stranách jsou zakryté stánky na jejich stolech jsou v dekach zahalené těla obchodníků.Ještě je brzy aby nám nabízeli korálky,provázky,obětní dary pro bohy a různé suvenýry. Na schodech překračujěme dalsi spici tela.Místy je někdo vzhůru pak se vyděšeně na sebe díváme.Jsme skoro nahoře.Je 5:20 a za chvíli bude vycházet slunce.prichazime do kláštera,ktery spis vypada jako atrakce z Juldy Fuldy.Místo pohádkových postav tu jsou pestrobarevné sochy hinduistických bohů Ganesha,Shiva,Vishna...kolem je sytě červené zábradlí na tvořící se fronty od pokladny k oltáři.Nikdo tu neni,jen my strážce a tri hladovějící psi.Psi zacali štěkat a vrčet.machame kolem sebe holema.na chvili to pomohlo a my se premistujeme k oltari.za 20Rs dostáváme požehnání a oranžovou tečku mezi oči.
Prostředí jako kdyby byl klášter v horní stanici lanovky Černá hora,jen vsechno je světle modré,oranžové a sytě červené.
Přecházíme z kláštera na blízký kopec odkud je výhled na vycházející slunce a cele město...snidame a kochame se jak nad krajinou odpadků z oblaku smogu vychází slunce....