Tak nam to pekne zacina. Jako jiz tradicne jsem se malem prizabil o kufr, co mi ladi ke kratasum, stejne jako Manin pes scooby. Ale to sem nepatri.) Na letisti v Praze jsme se jako jiz tradicne (opet) rozvalili v salonku Diner's (diky Stefane!). Nebyl bych to ja, abych nevypil pred cestou dva litry neceho a pak vzal skotskou mušli utokem. V Odletove hale jsme potkali zmateneho postarsiho geodeta Tondu Trubáka z Olomóca! Moc sympaticky clovek, zejmena proto, ze byl fanouskem technickych vychytavek jako napr. zapnuta T3 v sms, protoze jeho radost potom, co jsem mu vyhledal vlakove spojeni z Edi do Aberdeenu za synem (Taktez geodetem) na ropnou plosinu, nebrala konce, a znela v nasledne obdrzene sms takto: "Moc dekuji, amadeus se jeste uvidime Tonda Trubak." .) na palube jsme se uz nepotkali. Ani zadneho Mozarta jsem nevidel. Zato jsme po roce potkali snad nejosklivejsi anglicke, pardon skotske, devce - letusku, s usmevem sice milym, lec aspirujicim dosti silne na babu jagu. Jeji drdulek take stal zato. Holt britske damy zadne krasky nejsou, co si budem namlouvat. Potom uz nasledoval rozjezd po draze. Bezna to vec v letadle, tentokrat jsem mel ale pocit, ze pan pilot zajede az do vrat kladenske poldovky. Tak to trvalo dlouho! Navic jsem ziskal zajimavy pocit, za vedle nas pres ulicku sedi nase agenturni senior editorka Eva Hauserova. Po dvojim odmitnuti plysaku a picicandicek z aircraftshopu jsme proletli mraky loucice se s proslunenou oblohou nad Kanalem a snesli jsme se do obvykle zamlzeneho Edinburgu. Honem pro auto, honem si znovu osvojit ojedinely jizdni zpusob cara necara (mili britove, netrubte laskave na me, kdybyste jezdili normalne vpravo jako my z Kontinentu...), ten me proste bavi. No a je tu nase B&B, za pultikem Polak Wladyslaw, utvrzujici me ze "my si rozhodne budeme rozumet". No way bracho, at se snazim jak chci. Radsi zpet do AJ. A hele, nekdo nam vyfoukl misto na parking! No, to bude parada zajizdet do skviry pozadu. Nastesti jen hazime bagaz na pokoj a razime na Calton Hill, krasne misto s vyhledem na pristav a pametihodnosti. Delam par nocnich snimku, spis mlhy. Vyhled se kona pouze na strankach ukazkove nafoceneho prospektu. Zitra ale bude lip, mistni pocasi je plne rozmaru. U odpadkacu potkavame bufetici lisku. Taky jdeme bufetit. Do McDonalds. Vse uz je totiz zavrene. Chalan s typicky skotskym jmenem, Jurij, kecupem nesetri. Pripadam si jak Burger King, na hambaci jsem proste nebyl od svych 11 let! Nefunguje mi net v mobilu :( a ted uz pro auto a spat, rano zbezna prohlidka city a pak odjezd smer Highlands, do Inverness a pak konecne do pristavu v Ullapoolu.